WINTER POSTCARDS

Půlka ledna = klasický útlum. Víkendy se zdají být spíš dvouhodinnové, než dvoudenní, ráno mám pocit, že je úplně jedno, jestli jsem spala nebo ne, čtení po chvíli vzdávám, protože se nedokážu soustředit a těším se z každé chvilky, co vyjde na pár minut slunce. Poslední volno jsem si aspoň doma připomněla, jak skvělý je se moct jednou za čas vrátit z Prahy někam, kde to (nejen) v zimě vypadá jako v pohádce a že příroda kousek od domu je nejlepší zdroj energie v každým ročním období.




Žádné komentáře:

Okomentovat