ANALOG WINTER

Dopracovala jsem se na úroveň, kdy na jaře a v létě skoro nepoužívám jiný foťák než Minoltu a filmy kupuju snad stejně často jako chleba a vajíčka, v zimě je pro mě ale bohužel pořád nadlidský úkol vyfotit alespoň pár snímků, se kterými bych byla spokojená. Měla jsem sice ještě nedávno ambice se věnovat fotografii víc, nakonec jsem ale došla k tomu, že mám stejně největší radost ze zachycování pěkných chvil, co si chci pamatovat (což samozřejmě nepovažuju za umění)). Na těhle jsou

* pečení mých prvních perníčků ever, František pak řekl, že jsou lepší než od jeho mamky (megalichotka)
* zen vánoční holčičí večer plný pletení, cukroví, Love actually a svařáku (pro mě taky trochu)
* procházky po Vinohradech (letos jsme se posunuli z Vinohrad o pár ulic dál a pořád se mi moc nechce si zvykat na Žižkov, i když je to pořád win)
* radost z prvního sněhu
* ranní cesty na jógu - dostala jsem se do fáze komfortu, kdy vyjdu z bytu v teplácích na spaní a je mi nejlíp (pohodlí is the new black)

















2 komentáře:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Prečo by dokumentaristické fotky nepovažuješ za umenie? Časozbery majú svoje kúzlo, ktoré sa prejaví po čase...:)

    OdpovědětVymazat